Okolnosti nabídky, kterou mladý, v bídě žijící, Bedřich Smetana dostal od hraběte Felixe Leopolda z Thunu a Hohensteinu krásně popisuje Petr Hora-Hořejš v Toulkách českou minulostí: „Kteréhosi lednového dne roku 1844 zaklepal u dveří domu v Petrské ulici livrejovaný sluha a předal dvacetiletému vlasatci – Smetana se tehdy po vzoru Lisztově česal trochu na způsob pozdějších hippies – zvací dopis do paláce rodiny Thunů. Tam se na něho hrabě Leopold, poté co s uspokojením vyslechl, jak hraje, při obědě obrátil s ohromující nabídkou: „Pan ředitel Kittl vás doporučil. Hledám učitele hudby pro své děti. Váš plat by činil, dejme tomu, 300 zlatých ročně. Byt a strava by byly zajisté navíc. Mohu počítat s vaším souhlasem?“

Jedna z Thunových dcer, Alžběta Felície, provdaná hraběnka Kounicová, na stejný okamžik později vzpomínala: „Když se (Smetana) představil, byl můj otec poněkud nedůvěřiv. Jeho mladistvé vzezření nebudilo v něm pravou důvěru v jeho schopnosti, i předložil mu malou, ale velmi těžkou skladbu od Pia Richtra, jenž byl předtím naším klavírním učitelem. Zahrál ji z listu skvěle. Celé jeho chování bylo tak prosté a skromné, že se moji rodiče ihned rozhodli přijmout ho za učitele klavíru. Nebyl to malý nárok, který byl činěn na Smetanovu trpělivost, neboť bylo nás 5 dětí, kterým musel udělit denně 5 hodin, ke všemu 4 z nás nebyly hudebně nadány, jen já milovala hudbu a počínala si trochu obratněji, ale neměla jsem pražádnou píli a místo abych cvičila, poslouchala jsem raději, když mi vykládal o hudbě. Všichni jsme se s ním brzy spřátelili.“

Ano, mladý Smetana se plně účastnil života v hraběcí rodině. Jezdil s nimi na letní pobyt na zámeček Bon Repos a další thunovská venkovská sídla. Na benáteckém zámku spával ve stejné komnatě jako kdysi slavný astronom Tycho Brahe. A při tom všem ještě pečlivě studoval hudební teorii.

Pobyt mladého hudebníka Bedřicha Smetany v Benátkách nad Jizerou v letech 1844 až 1847, připomínají tři památky. Tou první je pamětní deska nad vchodem do zámku odhalená největším znalcem života Bedřicha Smetany, prof. Zdeňkem Nejedlým, v roce 1924 u příležitosti 100. výročí narození a 80. výročí příchodu skladatele do hraběcí rodiny. Druhou je pamětní síň v místním muzeu otevřená v roce 1957 v místnosti, kterou obýval. Třetí připomínkou je pomník genia české hudby, Bedřicha Smetany, v horní části zámeckého parku odhalený v roce 1974. Na podstavci s letopočty 1824 a 1974 (rok narození a rok odhalení pomníku) je Mistrova busta, kopie díla slavného sochaře Josefa Václava Myslbeka.

Vzpomínka na Mistrův pobyt v našem městě je stále živá. U příležitostí jeho výročí se konaly hudební festivaly za účasti několika set účinkujících před vyprodaným hledištěm, dnes již neexistujícího, přírodního divadla.