V druhém desetiletí 18. století, tedy krátce po svém nástupu na benátecké panství, nechal hrabě Ignác Zikmund z Klenové a Janovic postavit uprostřed novobenáteckého náměstí zajímavou barokní stavbu čtvercového půdorysu, kapli Rodiny Kristovy (Familae Christi) někdy též zvanou kaplí Přátelství Kristova. Tato stavba není zajímavá jen z architektonického hlediska, ale též svými osudy.

Církevním účelům, pro které byla vystavěna, sloužila do roku 1783 kdy patentem Josefa II. byla zrušena. Po 11. letech, 1794, ji zakoupil primas města, majitel domu čp. 77, Ludvík Ferdinand Černý ve veřejné dražbě za 47 zl. a 20 krejcarů, které zaplatil z vlastního. Protože po požáru radnice v roce 1769 nemělo město vlastní úřední budovu, věnoval primas Černý kapli magistrátu. Stavba byla architektonicky, v roce 1795, upravena, vnitřní prostor byl dvěmi stropními konstrukcemi rozdělen na tři podlaží v nichž bylo po jedné kanceláři a schodišti. Velká půlkruhová okna byla zazděna a v každém patře proražena malá okna. Jen krásné členění vnějších stěn s rohovými pilastry, zakončenými uměleckými hlavicemi, připomíná původní určení stavby. Takto adaptovaná kaple sloužila městu plných sto let, do doby kdy se městský úřad přestěhoval do nové budovy. Opuštěné místnosti druhého patra byly pronajaty Občanské záložně, která zde našla své sídlo do roku 1905. V přízemní místnosti byla zřízena strážnice a veřejná váha. V dalších letech zde byly skautské klubovny, nyní slouží potřebám místní Církve československé husitské.

Letitý problém Nových Benátek byl v nedostatku kvalitní pitné vody. Místo za radnicí bylo vyhlédnuto k vyhloubení městské studny. S prací bylo započato 8. června 1876. Provádělo ji několik horníků ze Slaného, kteří v hloubce 55 metrů narazili na vodu. Později byla studna prohloubena na 60 metrů, ale i tak byl zdroj slabý. Pro ochranu před znečištěním a poškozením čerpacího zařízení byla studna v roce 1880 obestavěna a stylově přizpůsobena radnici. Problém zásobování Nových Benátek vodou byl vyřešen až v roce 1931 stavbou skupinového vodovodu.

Pro krychlovitou podobu Kaple přátelství Kristova, krytou nízkou jehlancovitou střechou a zakončenou osmibokou věžičkou, podobala se stavba oblíbeným mlýnkům na kávu a Benátčané ji s oblibou nazývali „kafemlejnkem“. Vedlejší studnu pak „cukrpikslou“.