Děkanský kostel sv. Máří Magdaleny vystavěn byl, ve stylu pozdní gotiky, Jindřichem z Donína, majitelem benáteckého panství, v letech 1561 – 1570 na místě dřevěné kaple z roku 1485. Neminuly jej pohromy třicetileté války. V roce 1640 byl zpustošen vojsky zahraničními i domácími, okna vymlácena, zničeno i vnitřní zařízení. Obnovy se dočkal v roce 1664, kdy především průčelí a vnitřní prostory byly provedeny v barokním slohu.

Hlavní oltář byl zhotovený Matějem Grünem roku 1760. Na něm nelze přehlédnout obraz sv. Máří Magdaleny představující světici ozářenou prudkým světlem shora, jak se modlí z bible vedle na níž leží lebka. Rám obrazu nesou andělé. Obraz byl přisuzován Petru Brandlovi. V chrámové lodi jsou další dva oltáře z 18. století. Kromě toho je zde další, nový, oltář z první poloviny 20. století a kazatelna pořízená roku 1696. V presbytáři jsou sedes arcibiskupa Příchovského ozdobené jeho rodovým znakem. Na kůru jsou starobylé varhany, které spolu s oltářem sv. Barbory byly zakoupeny z kostela sv. Václava v Praze.

Na zrušeném hřbitově při kostelu je pohřben okresní soudce, ale především básník Václav Jaromír Picek, autor textu k písním: Čechy krásné, Čechy mé…, Tážete se proč jsem Slovan…, Bývali Čechové…, Písně dcery ducha mého…, Z českých hor zaznívá zpěv… a dalších. Pamětní deska zasazená do zdi kostela připomíná vlasteneckého básníka z doby obrození Věnceslava Rába.

Fara mimo obytnou část připomíná malou zemědělskou usedlost se stodolou a dalšími hospodářskými budovami, dnes ve špatném stavu.