Občanská záložna dům čp. 60

Prvním peněžním ústavem založeným v Nových Benátkách byla Výpomocná a záložní kasa, později přejmenovaná na Občanskou záložnu. První ustavující schůze se konala 15. června 1862 za účasti 34 občanů z Benátek a okolí. Začátky nebyly jednoduché. Musela se překonávat nedůvěra. Byla to především poctivá práce a spolehlivost, která postupně přinášela své výsledky. Přispěla i důvěryhodnost personálu. Vždyť v čele záložny byly takové osobnosti jako dlouholetý starosta města Josef Novák, děkan a knížecí arcibiskupský notář Josef Breischl nebo Ludvík Šnajdr, průkopník české archeologie a autor prvních dějin města Nových Benátek. Úřadovalo se po domech a také na děkanství. V roce 1866 si záložna pronajala za svoji úřadovnu druhé patro benátecké radnice uprostřed náměstí. Rok 1903 je důležitý. Záložna se přihlašuje za člena Jednoty záložen pro Čechy, Moravu a Slezko v Praze. Ta posílá do Benátek revidenta, který nařídil změnu některých účetních úkonů a doporučil aby si pro své úřadování postavila záložna důstojné sídlo. 5. února 1905 byl zakoupen od paní Konětopské, vdově po učiteli, dům č. 60 na Husově náměstí za 9300,- korun. Valná hromada se usnesla na tomto místě postavit vlastní budovu. Bylo vyzváno několik stavitelů, aby podali své návrhy. Stavba byla zadána architektu Josefu Podařilovi, staviteli ve Starých Benátkách. Plány na dvouposchoďovou secesní budovu počítaly v přízemí se záloženskou kanceláří a zasedací místností, obchodem a bytem. V I. a II. poschodí s byty pro zaměstnance i k pronajmutí. Po schválení plánu a rozpočtu, 2. června 1905, bylo přikročeno ke stavbě.

Prvá schůze představenstva a výboru konala se v nové reprezentační budově 31. prosince 1905.