Tělocvičná jednota Sokol vznikla v Nových Benátkách poměrně pozdě. Plných 22 let po pražské jednotě založené Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem v roce 1862. Důvody byly různé. Přílišná závislost města na zámecké vrchnosti, charakteristické vlastnosti malého města a další.

Na 24. května 1884 byla svolána ustavující schůze Sokola do místnosti Občanské besedy. Dostavilo se 25 zájemců. Zvolen byl první výbor a hned se započalo se cvičením. Ta se konala na zahradě Malého mlýna, v lázních, v zimě v hostinci pana Šnajdra. Touha po vlastní tělocvičně byla velká, ale velké byly i náklady na její postavení. Peníze se sháněly všude kde to jen šlo. Z příspěvků a darů, z výnosů tanečních zábav a dalších akcí, v hostincích byly umístěny pokladničky, vybíralo se při nejrůznějších příležitostech. V roce 1896 získala jednota mimořádnou půjčku na stavbu tělocvičny, 2500 zl., od Městské spořitelny. Mimořádná valná hromada Sokola 30. září 1906 rozhodla o započetí stavby tělocvičny na jaře 1907. Slavnostní položení základního kamene se konalo 21. dubna 1907. Vybrané místo bylo symbolické. Nedaleko děkanského kostela, přesně tam kde v první polovině 16. století stával sborový dům Jednoty českobratrské. Plány na stavbu, včetně detailního rozpočtu, byly zadány panu Theodoru Chramostovi, staviteli v Nových Benátkách a on byl pověřen i jejich realizací.

Také všechny ostatní práce prováděli benátečtí řemeslníci. Stavba byla dokončena za i dnes

neuvěřitelných 125 dní.

Slavnostní otevření nové sokolovny se konalo na 24. srpna 1907 slavnostní akademií za účasti pěveckého sboru pražského Sokola. Slavnost pokračovala druhým dnem projevem starosty České obce sokolské bratra Dr. Scheinera, veřejným cvičením na benáteckém náměstí a slavnostním věnečkem v nové tělocvičně. Dlouholetý sen benáteckých Sokolů došel naplnění.