Prosluněné jihovýchodní svahy nad řekou Jizerou se skalnatým podložím utvářely základní předpoklad pro úspěšné pěstování vinné révy, která se zde od nepaměti pěstovala. Vinohrady se po stráních táhly od Dražic ke Kochánku. Dařilo se zde především červeným odrůdám a v menší míře ale i vínu bílému. Panské vinohrady nad Obodřem jsou v pramenech doloženy už v roce 1403. Pěstování nebylo jen výhradou majitele dražického a později benáteckého panství, věnovali se mu na svých jihovýchodních svažitých zahradách i benátečtí měšťané, kteří část úrody, desátek, odváděli na zámek. Toto víno bylo horší jakosti, protože pocházelo z různých vinic a slévalo se bez ohledu na různost druhů.

V majetkovém odhadu benáteckého panství pořízeném v roce 1595 jsou zmíněny vinohrad na svahu pod zámkem zvaný Zámecký nebo též Lengrovka, vinice za lázněmi zvaná Katovna, velký vinohrad u lesa a další vinice na svahu nad Jizerou, osázené muškátovou odrůdou.

V ocenění panství z roku 1883 byla stanovena rozloha vinic jen na 5 měřic a 315 sáhů.

Výnosy z vinic, panských i měšťanských, postupně slábly a od pěstování vinné révy se upouštělo. Oblibu získávalo pivo. Z vinohradů se nejdéle provozovaly ten u Raabovy vily a pod zámkem, který od hraběte Kinského zakoupilo město v roce 1925. Konec vinaření v Benátkách učinily silné mrazy v roce 1929 při nichž vinná réva vymrzla. O vzkříšení vinařské tradice se úspěšně pokouší pan Jiří Urban, který si v roce 1991 od města zámeckou vinici pronajal, pozemek upravil a nově osázel.